Protagonista - Hrdina, kterého potřebujeme?

Drahý čtenáři,

Trvalo mi to trochu déle, než jsem čekal, ale nakonec se urodilo.

Pro začátek budeme potřebovat nějakého ukázkového hrdinu. Můžeš si zvolit dle vlastní libovůle, předpokládám, že jsi v poslední době četl knihu, nebo viděl film, kde vystupovaly nějaké postavy. Jak bych chtěl prokázat, následující text bude fungovat universálně, takže se nemusíš omezovat.

Já začnu pracovat se dvěma. Na jedné straně bude stát náctiletý kouzelník Harry Potter. Proti němu do ringu filozofie nastoupí učitel Bedřich Vlk, zakladatel školy pro katy z románu Katyně od Pavla Kohouta.

Už na první pohled je zřejmé, že ti dva budou mít relativně málo společného. A přesto se oba dají považovat za protagonisty. My totiž hrozně často vykládáme označení protagonista jako něco veskrze pozitivního, že se jedná o osobu, kterou bychom měli chtít imitovat pro její morální či jiné kvality. To označení nicméně znamená v překladu z řečtiny "nejdůležitější herec". Tedy nic o kvalitě dané osoby, jen o její důležitosti pro děj.

A co tedy dělá nejdůležitějšího herce středobodem příběhu? Je to ten, o kom se v knize nejvíc mluví? Kdo se objevuje v nejvíce scénách? Ano i ne. Pro Harryho Pottera to dozajista platí, nicméně v této definici by v Katyni hlavní roli hrála Lízinka Tachecí, první katyně. A přesto tady píši, že protagonistou toho románu není ona, ale učitel Vlk.

Co tedy zbývá, když není podstatná ani moralita, ani viditelnost? Já si tady dovolím přidat další literární dílo, které na to snad odpoví: Homérova Odyssea a hrdina, po kterém je pojmenovaná. Teď snad začíná být zřejmé, kam mířím.

Protagonistův nejdůležitější rys je proaktivita. Nemůže být jenom vláčen tam a zpátky aktivnějšími postavami, to by se staly ony protagonisty. Nemůže být ani čistě reaktivní, jako učitel Šimsa v Katyni - něco se stalo, nějak se s tím popasuji a pak zase mohu být pasivní. Co by byl Harry Potter, kdyby nehledal Kámen mudrců, neobjevil Tajemnou komnatu a aktivně nebojoval proti Voldemortovi? Byl by jenom další student v kouzelnické akademii.

Odyssea snad nemusím obhajovat, celá Odyssea je o jeho putování a strastech. Dobou vzniku je dané, že podstatnou roli hraje zmítání se ve vodách osudu a božských vrtochů, ale nikdy se nestane, že by si Odysseus řekl: "Kašlu na to, si tu teď sednu a bude mi dobře, co já se budu snažit". A i když se nemůže pohybovat směrem k domovu, upírá k němu všechnu svou vůli a přání a při nejbližší příležitosti pokračuje v cestě.

A co si z toho můžeme odnést za ponaučení? To přece od protagonisty čekáme, něco, k čemu aspirovat? Jen škádlím, neboj. Nicméně všem by nám prospělo uchopit kormidlo a nečekat, co se nám a s námi bude dít, a raději řídit vlastní směřování bouřlivými vodami moderního světa. Proaktivně.

Do příštího setkání se s Tebou loučím a přeji ti příjemné dny.

J.E.K.